Již několik desítek let jsou prováděny úspěšné experimenty s cílem zlepšit využití schopností lidského mozku. Ke zveřejňování a šíření těchto informací a dovedností však dochází pomalu a jen v úzkému okruhu lidí. Jednou z metod, která umožňuje několikanásobně zrychlit a zpříjemnit proces učení, je právě sugestopedie.
Její seriózní výzkum prokázal přibližně 3x – 5x rychlejší a trvalejší zapamatování spolu se snadným vyjadřováním v cizím jazyce. Přenos sugestopedie do praxe byl však zbržděn komunistickým režimem, jehož dopad na kvalitu školství přetrvává. Tato metoda se nicméně pozvolna šíří a lidé na celém světě se tak učí jazyky s překvapivou lehkostí.
Výzkumy vědců naznačují, že vše, co jsme prožili, četli nebo slyšeli, ve skutečnosti zůstává v našem podvědomí a jsme tedy schopní si pamatovat mnohem více, než bychom čekali. Jak je to možné a co se za tím skrývá? Jaké informace o mozku vám mohou pomoci pro snadnější učení sebe i druhých? Proč se nesmí slovíčka drilovat a šprtat klasickým způsobem? Co umožňuje zvládnout stovky slovíček a gramatických pravidel za týden? Existují vůbec hranice lidské mysli? To jsou otázky, na které tento článek přináší nový pohled. Jeho přečtení však může být nebezpečné, protože ukazuje nové možnosti v životě.
Zakladatelem tohoto přístupu je bulharský vědec Georgi Lozanov, jehož metoda slaví své úspěchy od roku 1970. Přes 35 let jsou vedeny po celém světě jazykové sugestopedické kurzy. Jejich výsledky jsou pro mnohé překvapivé. Základní jazykové znalosti v rozsahu cca 1 roku běžné výuky získáte již během 7 až 9 dní. Schopností sugestopedů využívá stále více firem, a to i v oblasti výcviku marketingu, managementu, znalosti práce s počítači atd. Je to běžné v zahraničí, kde takto můžete trénovat i tenis, golf, lyžování, řízení automobilu a další aktivity.
Tato metoda má velmi široké uplatnění. Pomáhá stupňovat osobní výkony ve škole i ve sportu a samozřejmě také v kariéře. Přesto není ve školách celoplošně rozšířena, dokonce málokde je využívána alespoň částečně. Důvodem je nízká flexibilita školního systému a zejména vysoká náročnost na lektory: pro její široké uplatnění je nutné změnit zaběhnuté koleje a osvojit si nové tvůrčí schopnosti, metody výuky a rozšířit si znalosti o lidském mozku.
Jedna moje známá, ředitelka významné vzdělávací firmy, projevila zájem o tuto skvělou metodu. Po čase mi řekla: „Budu k tobě upřímná, je to zajímavá věc, ale nás živí to, že se nám lidé stále vracejí do kurzů pro začátečníky.“ Není škoda být takto v moci jiných díky neinformovanosti?
Když jsem v roce 1994 položil studentům jedné významné vysoké školy otázku: „Komu z vás ve škole řekli, JAK se máte učit?“ zvedlo ruku asi 10 z přibližně 300 studentů. Na mou další otázku: „A komu z vás to pomohlo?“ následovalo jejich poklesnutí.
Předcházejícím textem jsem chtěl skeptikům poukázat, na některé z hlavních bariér proti rozšíření metod zrychleného učení. Díky pochybnostem, které nám byly zdařile implantovány mnoha lidmi, zaostáváme ve schopnosti rychle se učit v „dnešní informační době” a využíváme metody učení asi tak z 18. století. Abychom tam nezůstali napořád, rád bych vám přiblížil alespoň pár informací o možnostech lidské mysli. Tím míním zcela vážně i vaší mysli.
V Institutu pro sugestologii (její aplikace v pedagogice se nazývá sugestopedie; význam slova “suggestion” je nejblíže českému “navrhnout, nabídnout”), založeném roku 1966 se doktor Lozanov léta zabýval tímto výzkumem. Ten byl zpočátku zaměřen především na paměťovou stránku. Výsledky byly ohromující. Jeden příklad z mnoha experimentů: Studentům bylo v sugestopedické lekci během jednoho dne předloženo 100 nových francouzských slovíček. Následný test ukázal, že si na pasivní úrovni zapamatovali 92% těchto slov. Když tento experiment provedl s 200 slovíčky v jednom dni – výsledek byl 96,2% a s 1 000 slovy v jednom dni – 96,1%! Stále více se utvrzoval ve svém přesvědčení, že klíčem nejsou žádné speciální sugesce či manipulace s vědomím, ale právě naopak – klíčem je desugesce našich představ a očekávání toho, jak málo a jak pomalu jsme schopni se učit, překonání tzv. “social suggestive norm”, čili osvobození od omezujících sugescí a vlivů rozšířených ve společnosti.
Ukázalo se však, že schopnost pamatovat si a schopnost použít cizí slovo tvůrčím způsobem v komunikaci jsou dvě různé věci, a tak vývoj pokračoval dalšími směry. Denně docházelo do Institutu okolo stovky studentů, kteří se účastnili výuky. Testovala se u nich úspěšnost různých učebních textů, vliv umění na emocionální stav člověka, na stav soustředění a na proces učení, zda a jak prestiž učitele ovlivňuje procento zapamatovaného materiálu, závislost úspěšnosti sugestopedické výuky na stupni vzdělání, na věku a pohlaví, byly měřeny změny krevního tlaku a srdečního pulsu během výuky, bioelektrická aktivita mozku při různých druzích mentální činnosti a v různých fázích sugestopedické výuky a mnoho dalšího.
K zajímavým výsledkům patří test dlouhodobé paměti, který dokazuje, že znalosti získané v sugestopedickém kurzu jsou trvalé: procento zapamatování je po 6 měsících 88,2% (jedná se zde o pasivní znalost, schopnost přeložit cizí slovo do mateřského jazyka), po 9 měsících 85,2%, po 12 měsících 67,2 % a ještě po 22 měsících je skvělých 57 %.
Prokazatelné výsledky autentické Lozanovovy výuky jazyků lze shrnout takto:
studenti – začátečníci – během 100h kurzu vstřebají v průměru 80 – 90% dané slovní zásoby (2 000 lexikálních jednotek) na pasivní úrovni a více než 60% jsou z této slovní zásoby schopni použít aktivně v konverzaci. Neobávají se mluvit s cizincem, komunikují s chybami, které však nebrání porozumění a mají chuť pokračovat ve studiu.
Těchto výsledků je dosaženo bez samostudia, bez domácích úkolů, studenti při výuce neprojevují známky únavy a přetížení, naopak studium doprovází pocit uvolnění, probuzení tvůrčích schopností jednotlivce, spontaneity, hravosti, lepší mezilidské komunikace, v četných případech dokonce zlepšení či vymizení psychosomatických obtíží. (Pro srovnání: tradičními metodami se studenti naučí v průměru 5,35 až 7 slov za vyučovací hodinu, sugestopedickou výukou 20,8 slov za vyučovací hodinu).
Systém sugestopedické výuky byl zaveden pro všechny předměty v 18 experimentálních základních školách v Bulharsku a porovnáván s kontrolními školami. Výsledky byly vynikající, způsob výuky dokonce v roce 1978 po prověření na místě doporučila nezávislá komise expertů UNESCO a přišel návrh od bulharské vlády zavést tuto výuku ve školách v celé zemi. Avšak doktor Lozanov odmítl, i za cenu ukončení experimentů, zčásti zničení výsledků práce svého týmu, jelikož si jako lékař uvědomoval obrovskou tíhu zodpovědnosti za možný zásah do psychiky dětí, které se jeho metodou učily 3x až 6x rychleji. Z krátkodobého hlediska se výsledky jevily velmi pozitivně, ale bylo potřeba posoudit duševní i fyzické zdraví těchto dětí za 15 – 20 let, aby bylo možno s absolutní jistotou zavést sugestopedii v masovém měřítku. Protože dal přednost svému svědomí před ideologickými zájmy komunistické vlády, která chtěla této možnosti využít k demonstraci toho, že “jsme lepší než Západ”, upadl v nemilost mocných, se kterými ostatně bojoval celý svůj život, byl mu znemožněn kontakt s cizinou a prožil 10 let v domácím vězení sledovaný tajnou policií.
Tím došlo k situaci, že semínka jeho myšlenek rozesetá po světě vyrůstala samostatně, šla svými cestami, vznikaly nové metody, často s čistě komerčním účelem bez nezbytných hlubokých znalostí, vědecké systematičnosti, ověřování výsledků s kontrolními skupinami, respektu ke svobodě jednotlivce a vědomí zodpovědnosti za možný zásah do lidské psychiky. Tím nechci říci, že tyto metody nefungují. Možná jsou stejně dobré či dokonce lepší než sugestopedie – je ale na nich, aby prokázaly své konkrétní výsledky. Pravdou však je, že velmi často dokazují svou efektivitu výsledky experimentů doktora Lozanova (ač se jejich metoda učení diametrálně odlišuje) a neustále se zvyšuje počet učitelů a lektorů, kteří ve své praxi tyto metody používali a nyní se nechávají vyškolit v autentické sugestopedii. V čem se tedy autentická sugestopedie liší?
Stav relaxace není uměle navozován, přichází spontánně jako doprovodný jev, jako “vedlejší účinek” tohoto způsobu učení. Vyšší podíl alfa vln, které stav klidného soustředění vhodného pro učení většinou doprovází, může být přítomen, ale nemusí, jak dokazují četné experimenty doktora Lozanova. (U 14% studentů nedošlo v distribuci alfa, beta, theta a delta vln během výuky ke změně, přesto dosáhli mimořádných výsledků). Alfa frekvence tedy není jednoznačným předpokladem pro aktivaci nevyužitých rezervních schopností lidské mysli!
Sugestopedie vytvořila v 90 letech základ pro moje intenzivní kurzy angličtiny a online kurz Anglicky fantasticky online.