+420 775 55 20 99

kancelar@liborcinka.cz

Jak si zapamatovat 70 anglických sloves

Chtěli byste se naučit složitá anglická slovesa 10 x rychleji? A chtěli byste si na ně snadno vzpomenout i za měsíc či za rok? Většina lidí si myslí, že to není možné, protože zjistili, že to je dlouhodobá dřina. Ve skutečnosti je to mnohem snadnější, než si lidé dokážou představit.

JAK budete číst dále, odhalíte jedno z hlavních tajemství trvanlivé paměti. Když si 2x intenzivně prožijete představu, která je níže uvedená, tak si za 5 minut zvládnete zapamatovat tolik anglických sloves, kolik se lidé učí za 10 x delší dobu, a navíc je zapomínají.

Učení jazyků je dlouhodobá dřina, když se lidé učí složitými způsoby.

Zde se seznámíte s postupy, které využívají přední paměťoví experti. A kdo je přední, ten používá zcela jiné postupy než ten, kdo je průměrný. Proto i zde uvedené postupy budou zcela jiné, než jste se učili.

Takřka každý den si můžete všimnout toho, co učitelé nepoužívají, přestože by měli znát J.A.K.

J A K

J.A.K. je zkratka jména muže, kterým se učitelé zaštiťují, přestože jej vůbec nepochopili. Když Jan Ámos Komenský psal o škole hrou, hrál s dětmi divadelní hry, pomocí kterých se děti učily probíranou látku. Tehdy se mu smáli. To bylo kolem roku 1651.

I dnes, po více než 300 letech, se lidé, kteří jsou placeni za to, že učí na školách, a kteří by tedy měli vědět vše o tom, jak se mozek učí, chovají zcela nesmyslně. Když někdo přijde s odlišným způsobem učení, tak dělají vše pro to, aby takové snahy znevážili. I dnes se smějí tomu, kdo učí pomocí hry. Zapomněli na to, co J.A.K. učil ve své knize Škola hrou. A naprosto ignorují jednu z jeho hlavních zásad, že vyučování má být zábavné.

Aktivace mozkového centra pro paměť namísto biflování

Stačí troška pozornosti zaměřená na to, co vidíte kolem sebe dnes a denně, abyste pochopili, jak si mozek může velice rychle něco zapamatovat. Užitečnou inspirací je reklama. Reklamní pracovníci vědí, co musí reklama obsahovat, aby bylo zapamatování podpořeno. I Vy to víte, stačí jít do vzpomínek a myslet na reklamu, která Vás zaujala. Zaujala Vás proto, že se často opakovala? Ne. Zaujala Vás, protože působila na lidské smysly, na zrak a sluch, a jejich prostřednictvím vyvolala pocity a emoce. Byla zábavná nebo „ulítlá“, praštěná nebo geniální atd. Nikoli logická. Proč si mozek takové věci snadno pamatuje? Protože má centra, která přes intenzitu emocí ovlivňují trvanlivost paměťové stopy. Ale centra umožňující zapamatování suchopárným vysvětlováním v mozku nenajdete.

Klíč k rychlému a trvanlivému pamatování

Klíčem k rychlému zapamatování jsou emoce, nikoli spousta opakování. Nevěříte? Pokud ne, tak se zamyslete nad tím, proč si pamatujete spoustu zážitků, přestože jste je neprožili opakovaně? A proč si lidé nepamatují většinu toho, co se učili ve škole? Pamatujeme si záŽITky, nikoli (byť mnohonásobně) MONOtónně prezentované a nudné věci.

Představte si reklamu, která může být legrační, vtipná, střelená, šokující.

Jednou z těch, která svým vtipem zapůsobila na ohromnou spoustu lidí, je upoutávka na Českého slavíka. Karel Gott v ní má sen, zdá se mu, že nervózně očekává, jestli opět vyhraje, ale vítězem Českého slavíka se stane někdo jiný, načež se Karel Gott z této noční můry probudí. Je to vtipné a ukazuje to, jak si Mistr zpěvu dokáže udělat legraci i sám ze sebe. „Člověk by měl zkusit všechno", tvrdí Gott, který se v dokonale padnoucím obleku objevuje na billboardech. Škarohlídy je potřeba upozornit na to, že za danou reklamu nic nedostal.

Pojďme si nyní vymyslet text do novin.

Představte si, že na titulní stránce bulvárních novin je nadpis:

Úspěšné a neúspěšné myšlení
Kdy mnemotechnika „nefunguje“?

Mnemotechnické pomůcky si lidé nezapamatují správně z několika důvodů:

1. „Nenormalita“

Paměťové pomůcky se zdají mnoha absolventům normálních škol nenormální. Chtějí myslet normálně, aniž si uvědomí, že NORMA znamená prostřední a průměrné myšlení, nikoliv myšlení nadstandardně úspěšné. Kdyby byli všichni normální lidé úspěšní v učení jazyků, tak bych Vás k „nenormalitě“ a kreativnímu myšlení nevybízel.

Odmítnutím připojit se k netradičnímu myšlení se mozek člověka odpojuje, odborně řečeno disociuje. Disociace je s pamatováním neslučitelná.

2. „Zapletení“ se

Například člověk, který si chtěl zapamatovat jméno Havran a namísto toho jej zaměnil za Holub. Takový člověk pak říká, že paměťové pomůcky jsou k ničemu, protože člověka pletou. Ve skutečnosti se špatně soustředil a chyběla mu ostrá a jednoznačná představa černého havrana s velkým zobákem.

Že je takovéto zapamatování jmen a věcí nenormální? A je normální se biflovat, zapomínat a cítit se jako člověk, který nemá na paměť buňky? Ne! Na nenormalitu poukazuje ohromující spousta lidí, která si nechala vsugerovat, že učení je těžké. Je lehké, když respektujeme paměťová pravidla mozku. Ve skutečnosti zapamatování může probíhat jen a pouze spojováním konkrétních představ a prožitků! Biflování je snahou propojovat slova bez představ či zvuků, tedy bez propojení s významy. Opakování slovíček v duchu typu:

give = dát, give = dát, give = dát
get = dostat, get = dostat, get = dostat

je pasivním opakováním bez vytváření souvislostí a vede k vytvoření mlhavých obrazů, záměnám slovíček a k zapomínání.

Mimochodem, všichni účastníci paměťové soutěže Memorika patřící do mozkové olympiády World Memory Olympiad si pamatují tak, že pomocí smyslů vytváří až laserově ostré představy blízké zajímavým, šokujícím či skvělým reklamám či pestrým filmovým klipům. Co je lepší, umět si pamatovat alespoň trochu jako tito duševní sportovci, nebo být paměťovým invalidou vychovaným klasickým školstvím?

Čím se od nich liší normálně myslící člověk? Tím, že trvá na pasivním biflování z tištěných textů, má černobílé myšlení. Chcete černobílou televizi či monitor počítače s textovými příkazy DOS či barevnost a multimédia?

Právě pedagogové, kteří poukazují na nesmyslnost mnemotechnických pomůcek, neumí vytvořit prostředí plné kreativity, tak nutné pro učení a koncentraci studentů. Vymlouvání se na suchost probíraných témat je neschopnost zajímavě prezentovat. Proč většina pedagogů myslí tak omezujícím a nepružným způsobem? Protože učení probíhá zejména nápodobováním vzorů, a ani oni neměli na pedagogických fakultách vhodné vzory.

Kdy mnemotechnika „nefunguje“?

Pokud jste se opravdu poctivě ponořili do příběhu, tak jste si zapamatovali více než šprtáním. I kdyby to nebylo rychlejší, tak to má ohromující výhody. Za tu nejhlavnější považuji jako psychoterapeut fakt, že učení se stane zábavou, a navíc zjistíte, že máte na mnohem více, než na co jste si dříve troufali. Bohužel školní metody vedou k narušování sebevědomí už u dětí na základní škole. Frustrace mnoha rodičů, kteří stojí nad dětmi a nutí je se učit, končí příliš často křikem a obviňováním z lenosti. Ve světě používaný termín „školní fobie“ je něco, co neschopní učitelé odmítají.

Neschopnost učitelů učit zajímavě a beze stresu vytvořila neschopnost studentů učit se hravě. Z nich se stávají rodiče neschopní předat svým dětem znalosti, jak se učit. Všimněte si slova NE-SCHOPNOST. Tedy absence schopnosti. Schopnost učit se s chutí, rozvíjet se a růst může těžko vzniknout pod vedením lidí, kteří sami nevědí, jak probudit tvořivost mozku. TVOŘivost – schopnost tvořit nová spojení v mozku, zapojit co nejvíce smyslů a typů inteligence je to, co by mělo být upřednostněno. Kdo odmítá tvořit, stává se tím, kdo boří. Přísnost a tlak nevytváří tvůrčí osobnosti. Každý si může vybrat, kým se stane a Vy můžete nastartovat svůj rozvoj právě tímto textem.

Jak si zapamatujete 40 nepravidelných sloves za 1 hodinu?

Pokud jste si aktivně prožili výše uvedený paměťový příběh, tak si můžete dovolit = let 🙂 představu, jak rychle můžete zvládnout další slovesa pomocí speciálních plakátů obsahujících paměťové mikropříběhy. Můžete tak nejen ušetřit čas, ale i peníze za neproduktivní učení v klasických kurzech. Je duševní poruchou, pokud byste utráceli za spendlíky, že? Ale ještě závažnější duševní poruchou je učit se roky klasickými metodami a tvrdit, že na to nemáte buňky. Epidemii tohoto oslabujícího myšlenkového viru si většina lidí nechala implantovat do mysli, a tak uvěřila, že klasické učení je v pořádku. Není a nemůže být v pořádku učení, při kterém nejsou studující seznámeni s tím, jak funguje lidský mozek, lidská paměť, mozkové hemisféry atd.